Komunikace by měla zůstat nejsilnějším nástrojem

V rozhovoru s Martinem Kellerem, policistou z Darmstadtu, který se zúčastnil vzdělávacího semináře "Ochrana není náhoda – Část II". Díky velké odezvě se v únoru 2015 uskutečnil další ročník: vzdělávací akce speciálně pro příslušníky zásahových jednotek, kterou organizoval odborový svaz policie (GdP) ve spolupráci s EWTO.

Volker Martin, mistr EWTO a vedoucí školy, a sám policista, zpovídal svého kolegu Martina Kellera z Darmstadtu, aby čtenářům WT-Welt přiblížil jeho důvody pro účast na semináři.

Volker Martin: Ahoj Martine, můžeš se čtenářům WT-Welt krátce představit? 

Martin Keller: Jmenuji se Martin Keller. Je mi 30 let, jsem policejním nadporučíkem a v současné době sloužím na 3. policejním oddělení v Darmstadtu. Kromě administrativních a vedoucích činností v rámci dohledu a odborného vedení jako zástupce vedoucího služby zahrnuje moje pracovní náplň také jízdní hlídky a všechny úkoly, které z toho plynou. Kromě toho jsem také nasazován u uzavřených akcí (např. demonstrace, fotbalové zápasy, lidové slavnosti).

VM: Proč jsi se rozhodl zúčastnit se semináře? Jaké byly tvoje důvody?
MK: Počet fyzických útoků na policistky a policisty v posledních letech exponenciálně vzrostl. Kromě toho je patrné, že nešvary vzrostly nejen kvantitativně, ale že se také zásadně změnily z kvalitativního hlediska. Zatímco prahová hodnota pro útok na policistu klesla, brutalita útoků se drasticky zvýšila. Z tohoto důvodu považuji za nesmírně důležité nabídnout kolegyním a kolegům specifické policejní tréninky, které se orientují na aktuální situace. 

VM: Máš již zkušenosti s jinými metodami sebeobrany a jak hodnotíš jejich použití v profesním životě?
MK: Policie v Hesensku se rozhodla již před několika desítkami let, že budou policisté v rámci výcviku seznámeni s technikami bojového umění Jiu-Jitsu. To přetrvává dodnes. Považuji za naprosto nezbytné a hodnotím to velmi pozitivně, že se budoucí policistky a policisté v rámci svého výcviku setkávají s tím, že v rámci služby se velmi pravděpodobně setkají se situacemi, kdy budou fyzicky napadeni a/nebo kdy budou muset použít přímou sílu.

O tom, zda je nejlepší možnost učit kolegyně a kolegy převážně techniky vycházející z bojových umění, se jistě dá diskutovat. Zatímco (bojové) sporty mají za cíl umožnit srovnání osob podle daných pravidel, jako policista nemám v úmyslu se se svým protivníkem sportovně poměřovat. Nechci se s ním "válet" na zemi a obecně mi ani nic nepřinese, když mu ukážu, že patříme do různých věkových nebo váhových kategorií.

Z těchto důvodů a s ohledem na uvedený vývoj týkající se útoků na policistky a policisty jsem osobně přesvědčen, že je užitečné, pokud jsou kolegyním a kolegům předávány také techniky z jiných bojových a sebeobranných stylů. Chci výslovně zdůraznit, že mi nejde o nahrazení osvědčených technik, které se vyučují již mnoho let, ale o doplnění technik, abychom mohli reagovat na co možná nejrůznější situace.

VM: Jak jsi viděl výběr tematických okruhů a jak hodnotíš možnosti aplikace pro profesní život?
MK: Seminář byl živý nejen díky skvělým lektorům a vysoce motivovaným kolegyním a kolegům, ale také díky různorodým tematickým oblastem. Doposud jsem měl štěstí, že jsem se nedostal do situace, kde bych musel použít techniky, které byly vyučovány na dřívějším semináři. Z toho mám obzvlášť radost, protože primárním cílem by mělo být vyřešit situaci nejsilnějším dostupným nástrojem: komunikací.

Nicméně existují techniky, které jsem se na semináři "Ochrana není náhoda!" naučil a které jsem zařadil do svého osobního tréninku a pravidelně cvičím. Cílem nakonec není techniku co nejčastěji aplikovat v rámci služby, ale umět ji použít, když je to nezbytné.

VM: Jaké tematické okruhy bys chtěl pro příští seminář GdP/EWTO?
MK: Například bych byl velmi rád, kdybych se mohl seznámit s technikami fixace, které mi umožní bezpečně zafixovat osobu bez dostupných pout, dokud nedorazí pomoc.

Také bych si dokázal představit provádění zajištění ve stísněných prostorách nebo specificky v prostředcích veřejné dopravy, jako jsou tramvaje nebo linkové autobusové vozy, jako zajímavou tematickou oblast.

Také bych považoval problematiku útoků nožem za velmi poučnou a pravděpodobně aktuálnější než kdy dríve. Zde jsou scénáře, kde by nemuselo být možné reagovat na útok nožem použitím střelné zbraně, a v takových případech by byla potřeba alternativní možnost jednání.

Moje osobní shrnutí:

Seminář více než splnil má očekávání. Odborné kompetence celého lektorského týmu mě velmi zaujaly. To, že mnozí instruktoři mají policejní zázemí, se odrazilo v realistických a praktických cvičeních a technikách, které byly vyučovány. Také jsem velmi pozitivně vnímal velmi přátelské a harmonické jednání mezi sebou. Jak zvědaví kolegové, kteří přijeli z různých spolkových států, aby se mohli semináře zúčastnit, tak také velmi sympatičtí lektoři, udělali ze semináře skvělou událost, která vyvolává chuť na další.

Nyní se učím WingTsun v Darmstadtu u Sifu Olivera Hage, 5. mistra.

Proto chci vyslovit upřímné poděkování za tuto skvěle zorganizovanou akci lektorskému týmu EWTO pod vedením velmistra prof. Dr. Keitha R. Kernspechta a velmistra Dr. Olivera Königa, stejně jako organizačnímu týmu GdP a jeho vedoucímu Antoniu Pedronovi.

VM: Děkuji ti za čas, který jsi věnoval podrobnému rozhovoru.